Blond průvodce po Randers - Bizoní stezka

Bizoní stezka, je tuze hezká. To tak na úvod;-).

Nedaleko za modrou chloubou města Randers (za modrým mostem) je "obora", kde jsou bizoni. S Kristy, moji českou kamarádkou, která v Randers dělá au-pair, jsme se dohodli, že vezme děti a společně půjdeme na procházku.

Je to ideální místo, když potřebujete vypnout a chcete si užít trochu klidu (v tom případě ale s sebou neberte psa, který se vám vyvlíkne z vodítka a hodinu ho pak musíte nahánět , což se stalo přesně nám:D).

Krásně se tu pokocháte jedinečnou dánskou přírodou. Kolem jsou typicky dánské louky s vysokou trávou, vodní plochy a dokonce jsme tam viděli i pár květin (pozn. začátek února!!!).

Cesta chvíli vede podél Randers Fjordu, což je pro laika spíš řeka než fjord. Po cestě k bizonům jsou malé odbočky na tzv. Ptačí vyhlídky, kde můžete pozorovat ptáky, které se v lokalitě nachází. Pro ornitology to musí být ráj, protože na vyhlídce jsou umístěny i popisky všech ptáků, co se tam vyskytují.

Na konci stezky by měli být bizoni, bohužel jsme nejspíš někde špatně odbočili (nebo se kůň řekne dánsky bizon) a nás v "cíli" čekalo několik koní. Což neva, protože koně mám ráda ;-).

Na bizoní vyhlídku vedou dvě cesty. První je klasická, delší, kterou chodí většina lidí. Druhá, zkratka, po té prý chodí tatínek dánské holčičky běhat.

Nikdy neposlouchejte dvě dánské puberťačky a nechoďte jimi navrhovanou zkratkou. Protože, je to sice dál, za to ale horší cesta. Za pět minut už se totiž brodíte bahnem a kaluží. Hnědý, kožený boty se promění v černou, špinavou hroudu. Při pohledu na ně vám dojde, že jste v pr*eli a můžete si kupovat boty nový cca za 1000 DKK, protože kožený boty vám doma vždycky, ale vždycky čistila maminka a vy teď nemáte nejmenší tušení, jak si je vyčistit sama... . A to jste měla pocit, že už jste holka skoro na vdávání!;-)



O grande finale našeho mini výletu se ale postaral šestiletý zrzeček C. A to když už těsně před cílem (asfaltkou) chtěl vyhnout finální louži, šlápl vpravo...a po kolena se zabořil do bažiny. Odnesl to rukáv, boty, kalhoty a jeho sebevědomí. Protože jemu, na rozdíl od zbytku výpravy, co se lámala smíchy v kolenou, bylo spíš do breku. Nakonec ho ale asi uspokojilo čvachtání v botách a bahno projíždějící mezi prstíky a zubil se taky.


Takže poučení? Když jste v přírodě, neposlouchejte rady dětí. Těm je jedno, kolik stály vaše nové boty nebo to, že rozhodně po městě nechcete chodit jako Jožin z bažin. Za to je hezky nechte pobíhat vpředu ať víte, kam nemáte šlapat ;-).

Škoda, že nemáme lepší fotku, protože ten obrázek stál za to:-D