"Hody, hody doprovody...anebo ne?"

Velikonoce - nevím, co se vybaví ostatním, ale pro mně to jsou svátky jídla, pití a strachu. Mazance peče babička snad ještě před Velkým pátkem, takže obžerství v naší rodině začíná dlouho před Velikonočním pondělím. Pít se po víkendu začíná až v pondělí, když přijdou první koledníci a s tím souvisí i strach. Jako člověk, který si rád pospí se každoročně děsím toho, že se na to budík po víkendu vykašle a nezazvoní. Koledníci typu "ranní ptáče" mě tak překvapí ještě se škraboškou na očích.
Po fázi vstávání přichází opilí koledníci. Kolem poledne už si přeji, aby radši všichni byla ta ranní ptáčata a přišli nás vyšlehat ráno. Hezky ještě relativně za střízliva a s pochopením, že žilka docela štípe i když se používá konec s mašlemi, takže není potřeba se do toho nějak zvlášť opírat, nedejbože žilku otáčet a brát holky druhým koncem. Na druhou stranu jsou Velikonoce celkem veselá a milá tradice, nehledě na to, že v Evropě je naše verze celkem ojedinělá.

Zeptala jsem se pár spolužáků, jak doma slaví Velikonoce oni. A tady je přehled toho, co jsem z nich dostala:-).

Pro dány jsou Velikonoce doba, kdy se můžou přetrhnout zdobením a dekorem. Ve velkém skupují narcisy, žluté ubrusy a další serepetičky, kterými pak opatrně vyzdobí svůj na první pohled skromně, ale designově vybavený příbytek. Dánové rádi slaví Velikonoce s rodinou a přáteli u dobrého jídla. Děti se můžou  těšit na balíčky sladkostí a hraní si s vajíčky. Ačkoliv se jedná o křesťanský svátek, jen malou hrstku z nich potkáte v kostelech.

V Maďarsku slaví Velikonoce jídlem. Na stolech nesmí chybět uzené maso, šunka a zelí plněné nádivkou. Máslo nebo křenovou pomazánku mažou na speciální "velikonoční chleba", který na obrázku vypadá jako naše vánočka (někdo ví, jestli tak i chutná?). Velikonoční pondělí v Maďarsku vypadá tak, že kluci chodí po "koledě" a polévají holky vodou a stříkají po nich voňavky. Hádám, že to bude minimálně Chanel, protože holky jim na oplátku věnují červeně obarvené vajíčko a panáka Pálinky, což je tradiční maďarská kořalka. Párkrát jsem měla tu čest v Dánsku ochutnat pravou, doma pálenou a musím říct, že ta teda píše.

V Lotyšsku podle starých tradic barví vajíčka v trávě a cibuli a rodiče je pak schovávají
po domě. Když je děti najdou, je na řadě hra - musí rozkřápnout vrch a spodek protivníkova vajíčka. Kdo prohraje, musí sníst osolené vajíčko. Když ho neosolí, následující rok nebude dělat nic jiného, než mluvit samé lži:-). Lotyše pak na Velikonoce taky potkáte na houpačkách, protože kdo se nezhoupne, toho v létě uštípou komáři. Stejně jako u nás, Velikonoce jsou svátkem jídla, takže se stoly prohýbají, děti dostávají balíčky se sladkostmi a když počasí vyjde, většinou taky grilují.

Sousedící Litva má hodně podobné zvyky. Na Velikonoční pondělí se většinou sejdou s celou rodinou a přáteli a uspořádají grilovačku. Každý přinese obarvená vajíčka a stejně jako Lotyši, snaží se rozkřápnout vejce toho druhého. Vyhrává ten, koho vajíčko zůstane celé. Kdo si hraje, nezlobí. Proto mají Litevci ještě jednu báječnou vaječnou hru:-D. Sednou si na kopeček a kutálejí z něj vejce tak, aby trefilo a naťuklo vajíčka ostatních. Pokud se zadaří, naťuklé vajíčko připadá tomu, kdo ho naťukl a ten, kdo se tak zmocní nejvíc vajíček, vyhrál.

Velikonoce v Rumunsku jsou společně s Vánoci jedním z nejdůležitějších duchovních svátků v roce a zejména starší generace v rumunských vesnicích lpí na dodržování tradic. Věřící drží měsíc před Velikonocemi půst, nejí maso a mléčné výrobky a každý den se modlí a chodí do kostela. Dříve barvili vajíčka jen dočervena, dneska si je ale každý barví podle sebe. Ti talentovanější a zručnější zdobí kraslice. Zvyky se také liší region od regionu. V Transylvánii se všichni noc před Velikonočním pondělkem sejdou v kostele, zapálí svíčky a třikrát obchází kostel (v čele zástupu jde farář). Ráno se jde zase do kostela a pak je na řadě zábava - křápání vajíček, stejně jako v Litvě a Lotyšsku:-). A co nesmí chybět na stole během Velikonoc? Ovčí maso, vajíčka nebo jejich vlastní verze mazance. Typický je také dort "Pasca" se sýrem a rozinkami.

A malá perlička z google - nevím, kolik je na tom pravdy, ale podle mě nejdivnější Velikonoce mají v Norsku. Norsko je asi jediná země, kde Velikonoce nepatří věřícím, ale fanouškům Jessici Fletcherové (aka hlavní postavě seriálu To je vražda, napsala), Simíra Gerchána a Agathy Christie. Televize celý den jedou kriminálky, detektivky a podobné hrůzy, co dávají kolem třetí odpoledne na Nově. Celé téhle tajemné parády se účastní i výrobci mléka, kteří na krabice od mléka tisknou speciální detektivní případy, které Norové pak luští u snídaně:-D.

A jaká tradice se nejvíc líbí vám?:-)