Proto se teď vrátím cca rok zpátky a rozepíšu se o tom, jak mě vůbec napadlo jít studovat do Dánska a co jsem pro to musela udělat. Přišla jsem k tomu trochu jako slepej k houslím, ale nakonec z toho je docela dobrá zkušenost:-) Už jednou jsem to vlastně nakousla tady.
1, Čirou náhodou jsem narazila na stránky Scandianavian Study a neznalá záložek v prohlížeči jsem se hnedka musela přihlásit o odběr novinek na e-mail, protože jinak bych hned zapomněla, že v Dánsku vůbec nějaké vysoké školy jsou. Nakonec se to ukázalo jako ta lepší volba, snad hned druhý den mi přišel e-mail od Jakuba (jeden ze zakladatelů Scandinavian Study a zároveň dánský student), ve kterém se ptal, jestli mám opravdu zájem o studium a pomoc s přihláškou. Ze zvědavosti jsem odepsala, že ano a tak se i dozvěděla, že už mi zbývá asi jen měsíc na odeslání přihlášky a zaslání všech dokumentů. Samozřejmě jsem měla pořád času dost, až jsem poslední termín podání přihlášek (15. března) prošvihla. Pak ale přišlo samo znamení z nebes nebo co. V červnu nějaké školy vyhlašovali druhé kolo a shodou náhod mezi nabízenými obory byl i Tourism & Hospitality Management, tedy obor, na který jsem si dělala zálusk už zjara.
2. Nezbývalo, než znovu kontaktovat Scandinavian Study, kteří mi ochotně pomohli vyplnit přihlášku na optagelse.dk, dodat maturitní vysvědčení a vysvědčení z posledních dvou ročníku ze střední, mezinárodně uznávaný certifikát z angličtiny FCE (podmínka přijetí na dánskou VŠ, pokud člověk žádný certifikát nemá, čeká ho test z AJ). Zaplatila jsem SS poplatek za pomoc se zprostředkováním (vratný v případě, že by mě nepřijali). Pak už mě jen čekal Skype pohovor ze školy, kam jsem se hlásila. Ještě teď si vybavím, jak jsem celá roztřesená přijala hovor z Dánska a rozpovídala se o tom, jak mě práce v turistickém ruchu naplňuje (najednou jako by neexistovali ti turisti, co mi v muzeu čokolády denodenně ztrpčovali směny otázkama typu, kde tady máme Umpalumpy, Johnnyho Deppa a záchod zdarma). Po cca dvaceti minutách příjemné konverzace v AJ mi bylo sděleno, že se na mě v srpnu těší. Se slzami v očích a náhlým pocitem hrdosti jsem se vrátila zpátky na recepci a do konce směny rozdávala čokoládky ke vstupenkám do muzea zdarma a dělila se tak o svoji radost:-). Pak mi došlo, že za měsíc odjíždím a nemám ani kde bydlet a trhání osmičky se z podzimu přesouvá asi tak..na příští týden. Radost mě tak rychle přešla.
3. Odjezd se blížil, takže mě čekala ještě návštěva VZP, kde jsem se musela odhlásit z českého pojištění a pak si sjednat komerční cestovní pojištění na dobu, než dostanu dánskou obdobu českého rodného čísla, jejich CPR number. Bez CPR si v Dánsku málem nekoupíte ani chleba, mimo jiné slouží i jako kartička pojištěnce, takže s tím máte nárok na bezplatnou zdravotní péči v celém Dánsku (nevztahuje se na zubaře).
4. Poslední krok bylo zařídit si, aby mi studium uznali i v ČR a já později třeba nemusela doplácet na sociálním a zdravotním pojištění. Na tomto odkazu MŠMT si stačí stáhnout formulář žádosti o uznání studia a potvrzení o studiu (k dostání na univerzitě) a pak jen čekat na vyjádření ministerstva:-).
Možná to zní jako trochu moc byrokracie, ale věřte mi, papírování vyřídíte během jednoho dne a nezapomenutelný zážitky ze zahraničí pak můžete sbírat další tři roky:-).
 Dánské moře - láska na první pohled;-) |
 |
